Metoda EMDR

EMDR je zkratka pro Eye Movement Desensitization and Reprocessing (Desenzibilizační terapie využívající pohyb očí). Představuje komplexní, integrativní psychoterapeutickou léčbu, která pomáhá lidem zotavit se z problémů vyvolaných traumatickými událostmi v jejich životě a z nich vyplývajících obtíží. Zastavuje obtížné vzpomínky a pomáhá je správně přepracovávat. Může tak pomoci s řadou duševních obtíží u lidí všech věkových skupin.

Osobou, která vyvinula principy terapie EMDR, je Francine Shapiro, psycholožka a výzkumnice ze školy Palo Alto v USA. Právě ona objevila v 80. letech, že rychlé a opakované pohyby očí snižují úroveň úzkosti u lidí, kteří zažili náročné události. Od doby vzniku EMDR pomohla metoda více než miliónu lidí na celém světě zmírnit projevy symptomů, léčit následky autonehod, přírodních katastrof, zdravotních nebo osobních ztrát či sexuálního násilí, zlepšit pohled na sebe sama a ulevit od tělesných obtíží.

K léčbě používá metoda EMDR standardizované postupy a kombinuje prvky z různých psychoterapeutických škol s očními pohyby nebo jinými projevy bilaterální stimulace (sluchová či dotyková stimulace). Terapie EMDR je vědecky ověřená a doporučená mnohými mezinárodními organizacemi pro léčbu posttraumatické stresové poruchy (např. Světová zdravotnická organizace, 2013).

Terapie EMDR představuje specifickou metodu, kterou lze chápat v širším teoretickém modelu nazvaném „Adaptivní zpracování informací“ (AIP). Tento termín se týká vrozené schopnosti mozku vypořádat se s obtížnými životními zkušenostmi a dospět k adaptivnímu řešení. Od narození nese každá živá bytost sebeléčivý plán, který se projevuje při setkání se stresovou situací jako schopnost se spontánně uzdravovat.

Když se náročná zkušenost děje příliš rychle, neočekáváme ji nebo je příliš zaplavující, přirozená schopnost organismu zpracovat danou událost je přetížená a proces samoléčení se může zablokovat. Základem patologie jsou vzpomínky obsahující smyslové, fyzické, emoční a kognitivní aspekty — a právě ty jsou uloženy v dysfunkčních sítích. Způsobují mnohé psychické i tělesné obtíže, jako je opakované vynořování velmi živých vzpomínek nebo zvýšené reagování na různé spouštěče. Terapie EMDR je umožňuje zpřístupnit na vědomé úrovni bez vyvolání emocionálního náboje. Obnovuje tedy normální zpracování a přirozené začlenění informací.

EMDR terapie využívá k léčení dvoustrannou stimulaci mozku, čehož lze dosáhnout pohybem očí, klepáním nebo zvukovou stimulací. Metoda zahrnuje pozornost ke třem časovým obdobím: klade důraz na minulé rušivé vzpomínky, na současné situace, které způsobují úzkost, a rozvíjí dovednosti a postoje potřebné pro pozitivní budoucí jednání. Úkolem metody je pomáhat odstraňovat překážky, které brání spontánnímu uzdravování — tím se stává efektivním a poměrně rychlým nástrojem léčby.

Zdroj: volně dle EMDR Europe